Alpské lyžování

Alpské lyžování je rekreační aktivita a sport spočívající ve schopnosti klouzat se po zasněžených kopcích s dlouhými lyžemi spojenými s každou nohou. Alpské lyžování se koná u specificky rozvinutých lyžařských středisek, kde je upravený sníh a kontrolované nebezpečí lavin. Dále, alpské lyžařské rekreace obsahují různé formy mechanického lyžařského vleku k dopravě lyžařů na vrchol hory.

Alpské lyžování (někdy též zvané sjezdové lyžování) je disciplína závodního lyžování, v níž se závodník snaží o projetí dané trati ze svahu dolů v co nejkratším čase. Trať je na svahu vyznačena bránami, které závodníci musí projet způsobem odpovídajícím pravidlům konkrétní disciplíny.

Lyžování se vyvinulo z různých forem pohybu po sněhu, zejména ze sněžnic. Sněžnice měly za úkol chránit nohu a zvětšit její plochu pro usnadnění chůze ve sněhu, ale i v mokřadech a v bahnitém terénu.

Dnešní pojetí má počátky v 19. století, kdy je Norovi Sondre Norheimovi (někdy nazývanému otcem moderního lyžování) přisuzován vynález vázání, které lyžaři umožňovalo při sjezdu zatáčet. Tento styl a příslušný typ vázání, ve kterém je k lyži připevněna pouze špička nohy, se označuje jako telemarkové, podle norského kraje Telemark, kde Norheim žil.

Sjezdové lyžování je mladší a na rozdíl od běhu (chůze) na lyžích vzniklo jako druh zimní zábavy. Jedním ze zakladatelů sjezdového lyžování byl Čechorakušan Matyáš Žďárský, který vynalezl upravený typ vázání, u kterého je lyže vázána k botě pevněji, což umožňuje snadnější zatáčení. Starší jsou i skoky na lyžích, naopak nejmladší jsou různé disciplíny akrobatického lyžování